Banka jako magnet
Americký General Motors takové štěstí neměl. Před lety pojmenoval 'šikovně' auto NOVA, a pak ho ve španělsky mluvících zemích nemohli prodat. Samozřejmě. Kdo by si koupil auto, které nejede? (NO VA = nejede to). No, a teď ma Mitsubishi PAJERO coz ve slangové španělštině je osoba "Que se masturba con frecuencia." A to tedy raději komentovat nechci.
Zjistil jsem, že ze všeho nejtěžší je pojmenovat banku. Škodovka je jenom jedna, ale banky rostou jako houby po dešti. Jméno banky musí znít solidně i honosně, musí mít v sobě čestnost, upřímnost a určitou familiárnost, protože ve jménu je všechno. Kolikpak z nás smrtelníků se jmenuje Rotshild či Rockefeller nebo Kennedy?
Totiž, co se stalo....
Volala mi bývalá kolegyně z VŠE, Tonička Vindiškrécová, ta co učí Marketing, a říkala mi, že se jednou o mně bavila se žáky a pan Veverka, co je teď pravá ruka ministra financi a jeho dcera je u ní ve třídě, byl pověřen jeho šéfem, aby založil opravdovou banku. Celostátně. Ještě si pamatujete, co ČSSD slibovala v minulých volbách? Asi četli můj blog o tom, jak banky v republice oškubají všechny, ne jenom mě. Já to psal tehdejší vládní Karolině Peake, že proto, že mám u nich čtvrt milionu, mi za to 'parkování' započítávají 220 korun měsíčně. Já si myslím, že je to úžasný nápad. Stát udělá banku, jakoby soukromou, povede ji dobře, nebude odírat lidi všemi těmi směšnými poplatky, na které může přijít jen a jen 'vyčůraný' MBA, aby zvedl profit a dostal prémie. Úplně jsem zajásal, neb to bych dělal já, kdybych byl ministrem financí. Udělal bych to jako MICROSOFT a vystrčil bych všechny cizáky, kteří odírají našince, z republiky.
Zajásal jsem. Už dlouho jsem nebyl zapálený a nadšený nějakým projektem.
Že prý potřebuje tu banku správně pojmenovat, mi vzkazoval pan Veverka, a že za opravdu fantastické jméno mi dá padesát táců. „To by mi spravilo v Praze zuby. Potřebuji vyměnit ten můj plastický můstek a jeden implantát.“ povídám Toničce.
„Veverka,“ povídám kolegyni a rozesmál jsem se, „je přeci spořivá, schovává si oříšky na zimu. Alespoň je to někdo, kdo má správné jméno. Představ si, kdyby se jmenoval Šizuňk nebo Šejdíř nebo dokonce jako ten z těch Harvardských Fondů.“
Tonička říkala, že jeho dcera je šikovná a na bankéře mu to jméno zřejmě padne.
Souhlasil jsem a druhý den pan Veverka volal.
„Vždyť jste od fochu. Neměla by to pro vás být žádná těžká práce. Dvě, tři slovíčka a je to. Ale chci v tom jméně něco silného, unikátního pro soukromou banku (ale garantovanou státem). Něco, co přitáhne průmysl. A také něco mezinárodního. Chci, aby banka sloužila hlavně našincům, ale aby je nemusela oškubávat, musí dělat velké kšefty, velké peníze po celém světě. Prostě, financovat železárny, chemičky, ale i lehký průmysl. No, a také chci jméno, které bude přitahovat muže, ženy, švadlenky, opraváře, zámečníky a všechny, co cestují.“ Veverkovy oči zářily vášní dálek, seriózních peněz, ale také oddanými a bezzištnými službami českému lidu.
„Banka musí vydělávat, ne okrádat! Musíme vydělat hodně peněz. Nikláky, železňáky, papírové a hlavně barevný kov. Naše finanční situace, jak víte, je prekérní.“
A když mi pyšně ohlásil, že plánuje vyplácet správné úroky a že kšefty poletí, hned mi to bylo jasné. Souhlasil jsem, plácli jsme si a hned jsem zapnul myslivnu. Pak ještě dodal: „Pochopitelně, že jména, jako Národní, Federální, Státní, Městská, Obchodní či Agrární, Zemědělská, Stavební nebo Ústřední nepřichází vůbec v úvahu. A o České, v jakékoliv formě, ani nemluvím. Jo, a také budu potřebovat logo. To je ten symbol, co budeme mít všude: venku na baráku, na dopisech a v elektronické korespondenci. Vždyť dovedete kreslit, s tím byste problém mít neměl.“
„To si myslíte.“ ušklíbnul jsem se. „Bude to mistrovské dílo. V Sydney kdysi chtěli jen kulturní středisko, ale ten dánský architekt jim tam postavil unikátní a světově známou budovu Sydney Opera House, bez které by nikdo nevěděl, že Sydney existuje. A ještě mu vynadali. Ale víte, jak na to přišel?“
„Nevím“ odpověděl čestně pan Veverka.
„Když krájel pomeranč. Ale kreativita něco stojí.“
„Kolik?“
„Padesát tisíc." povídám.
„Korun?“ vyhekl.
„Ne. Euro.“
Cuk' se se a pak povídá: „Musím se zeptat šéfa.“ Požádal jsem ho, aby ho ode mně pozdravoval, a také jeho krásnou paní. Do hodiny volal, že padesát táců je OK.
No, a tak jsem se do toho dal. Z názvu banky Zlatá koruna, i když jsem opravdu na korunu podloženou myslel, jsem musel upustit, neboť to znělo jako nějaká monarchie nebo hotel s dozlatova vypečenou husou. Bankorama znělo víc jak panorama. „Sakra,“ povídám „něco, co přitahuje!“ A v tom mě osvítil Duch svátý.
Úplně jsem zařval: „Ježišmarja, vždyť on chce magnet!“ Křičím: „Veverka chce magnet na peníze!“ No, a pak to šlo jako po másle. A jako holič, co si nemůže vybírat, jestli holí zloděje či dobráka, neboť má náročnou manželku jako já, jsem nakreslil krásné logo, zobrazující magnet v kosočtverci, symbolizující čtyři světové strany, aby všechny přitahoval. No, a aby to hovořilo k průmyslu, tak jsem tam pod ten magnet přikreslil pár šroubků a nějaké ty jehly pro švadlenky. Pro kluky z Wall Streetu jsem tam připojil "THE".
A jak jsem s tím byl hotov, radostí bez sebe, tak se ozvalo moje svědomí: „Dělals na tom necelou hodinu a Veverkovi počítáš takový balík. Že se nestydíš!“
„Nestydím. NIKE kdysi zaplatil holce za jejich logo 36 dolarů. No a podívej se, co by za něj dostala teď!“ já na to. „360 melounů. Já také myslím na budoucnost. Jsem v penzi a žena-cikánka chce letět na čtvrt roku do jižní Ameriky trajdat a já potřebuji nové kecky. Jo, a ona chce nové auto. Mercedes, dvoj-sic. Ostatně, co ty víš o životě. Ty si sedíš léta vevnitř ve mně, v teple, moc toho neděláš, neboť já to všechno tady za tebe oddřu, a ještě si na mě otvíráš hubu.“ Cítil sem, jak se moje svědomí zarazilo, ale nedalo se: „Tak dej do té reklamy aspoň nějaké varování. Vždyť je znáš, Čechy jedny nevychovaný. Můžeš?“ A já udělal, jak svědomí kázalo.
Když pan Veverka přišel, vše několikrát přečetl, zaplatil mi v hotovosti, aby to bylo bratru bez daně, a nadšeně prohlásil: „Mistře, Vy jste genius! Tímto názvem je úspěch zaručen!“ A samým nadšením mi dal tác navíc za to heslo, které se mu, jak jsem předpokládal, moc líbilo. Jeho oči se od toho nemohly odtrhnout: THE MAGNET BANK - Vždycky méně než 13 % úroků. Není a nikdy nebude jako Harvardské Fondy.
No a co teď? Pan Veverka je moc spokojený. Já šťastný, že naše vláda plní slovo. A vy? Vy teď víte, kam máte moudře investovat vaše nikláky a bankocetle. No, a až jí teda stát postaví, jak slíbila ČSSD, THE MAGNET BANK bude jediná solidní a čestná banka v naší krásné vlasti.
Carl Sinclair
Proč bych stále chtěl být diktátorem v ČR?
Je to měsíc, co jsem četl o panu radním z Teplic. Nelíbilo se mu, že ženy bohatých přistěhovalců ze Středního východu, konkrétně z pouštního království Kuvajtu, skupují pozemky, kde se dá, aby na nich mohli budovat svá letní sídla. Kromě toho chtějí taky chodit zahalené v černých hábitech. Pan radní má pocit, že to není náš zvyk a že by ty dotyčné dámy zahalené po Teplicích chodit neměly.
Carl Sinclair
Býk číslo čtyři
V Seville jsme už dva měsíce. Velká rozhodnutí v naší rodině dělám já. Jít na koridu, nebo-li býčí zápasy, jsem viděl jako nutnou životní zkušenost, kulturní povinnost. Nikdy jsem na na ní nebyl, ani moje žena. Brána číslo patnáct napsaná na našich dvou lístcích (jeden stál třicet šest euro) stojí naproti slavné čtvrti Triana a taky hospodě, kam rádi chodíme během přestávek mezi lekcemi španělštiny, asi šedesát metrů od mé školní židle.
Carl Sinclair
Proč bych chtěl být diktátorem v ČR?
Protože diktatura je lepší (k vysvětlení viz můj blog z 10. ledna) a také protože na to mám: charakter, vizáž, vzdělání, zkušenosti i léta. Jak jistě víte, diktátorů jsou dva základní typy: 1) Diktátor tzv. “benevolentní“, se šedivými licousy a 2) Diktátor tzv. “nebenevolentní“, s černým fouskem. Obyčejně, když zkorumpovaná demokracie jako byla Weimarská republika (viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDmarsk%C3%A1_republika) padne, přijde diktátor č. 2. Tak to na tomhle světě funguje. Nicméně v dalších volbách, budete-li ještě mít tu možnost volit, zvolte mě. Jak to uděláte? Vezmete si propisovačku (aby se to nedalo vymazat) a na volebním lístku všechny přeškrtnete a napíšete tam moje jméno. A abyste věděli, do čeho lezete, tak jako každý správný Diktátor vám v kostce nastíním ty nejpodstatnější věci, kterými svou diktaturu začnu:
Carl Sinclair
Nikdy se nepřepínej. Udržuj si rezervy
"ELVIS, OREL AMERICKÝ: Bajka skoro pravdivá" je příběhem všech, kteří hledají skrytý smysl života. Je to příběh o lásce a přátelství, jak dospět k moudrosti a jak se spojit s vlastní duší. Orel jménem Elvis, nám ukazuje, že lze přijmout nové myšlenky a nechat za sebou ty, které jsme přerostli. Kniha je napsaná v tradici "Racka Jonathana" pro nové tisíciletí. I když si někteří čtenáři myslí, že je to příběh Elvise Presleyho, krále Rock & Rollu, autor nás ujišťuje, že tomu tak není. Psal jenom o lidech, spirituálnim životě a nášem vztahu s orlem svobody, kterého máme každý z nás v srdci. _________________________________________________________________________________ ELVIS, OREL AMERICKÝ, Kapitola 15. Opět letěli jeden za druhým. Ike dal znamení a začali klesat. Elvis pozoroval Ika, jak nabírá rychlost, pomáhal si ocasem a předvedl salto. Udělal dvě hvězdy a při té třetí se nechal vynést výš, obrátil se, předvedl další přemet a potom následovala celá plejáda nejkrásnějších skluzů jaké kdy Elvis viděl. Po hodinách cvičení, jež bylo pro Elvise jako škola hrou, to vypadalo, jako byly oba přátelé spojeni dohromady.
Carl Sinclair
Systém nelze zlomit. Zlomí tebe.
"ELVIS, OREL AMERICKÝ: Bajka skoro pravdivá" je příběhem všech, kteří hledají skrytý smysl života. Je to příběh o lásce a přátelství, jak dospět k moudrosti a jak se spojit s vlastní duší. Orel jménem Elvis, nám ukazuje, že lze přijmout nové myšlenky a nechat za sebou ty, které jsme přerostli. Kniha je napsaná v tradici "Racka Jonathana" pro nové tisíciletí. I když si někteří čtenáři myslí, že je to příběh Elvise Presleyho, krále Rock & Rollu, autor nás ujišťuje, že tomu tak není. Psal jenom o lidech, spirituálnim životě a nášem vztahu s orlem svobody, kterého máme každý z nás v srdci. _______________________________________________________________ ELVIS, OREL AMERICKÝ, Kapitola 14. Letěli do žulového lomu a usadili se přímo veprostřed na jednom balvanu. Připomínalo jim to obrovský amfiteátr se stěnami do půlkruhu kolem nich. "Tohle místo má nejlepší akustiku na světě," řekl Ike. "Nemusíš si zničit hlasivky, když cvičíš." Zaklapal jemně zobákem. "Slyšíš?" poznamenal s uspokojením. Klapání se odráželo od stěny a vracelo se zpátky silnější, plnější a jasnější, jako v opeře. "Chvěje se to!" vykřikl Elvis překvapeně. "Zesiluje to energii," objasnoval Ike. "Musíš ale používat jenom spodní část svého hlasového ústrojí. Myslím tím průdušnice." Ike si sáhl na krk. "Jinak si totiž zničíš hlas."
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
U izraelské ambasády ve Stockholmu se ozývala střelba, policie uzavřela okolí
Policejní hlídka ve Stockholmu v noci na pátek kolem 02:00 slyšela nedaleko izraelské ambasády...
KOMENTÁŘ: Politika, kde se nemluví, ale střílí. Jak zamezit, aby přešla i k nám
Středeční atentát na slovenského premiéra Roberta Fica je bolestným symptomem nemocné doby. A...
Odvolat se nemá smysl, algoritmus přijímaček zafungoval, říká šéf Cermatu
Podcast První kolo přijímacího řízení na střední školy se uzavřelo ve středu 15. května. Uspěli v něm skoro...
Hasiči vraceli na kola převrácený návěs. Předtím museli vyložit náklad coca-coly
Ve čtvrtek večer zasahovali hasiči v Praze u nehody kamionu, kterému se převrátil návěs. Ten byl...
- Počet článků 60
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1044x